O ceně Hanzelky a Zikmunda

Miloň Čepelka

je básník, prozaik, textař, herec, scenárista, moderátor a cimrmanolog. Vystudoval pedagogiku, byl redaktorem Československého rozhlasu, zakládajícím členem Divadla Járy Cimrmana. Je autorem několika televizních a rozhlasových her (např. Výlet do Afriky), pohádek, písňových textů, zábavných a literárních pořadů, několika básnických sbírek (namátkou Bdění ve zvěrokruhu, Mandel sonetů, Deník Haiku), tří novel (mj. Poklesky rozverné snoubenky), a jedné knihy povídek (Svědectví inspektora Toufara a jiné povídky). 

Stanislav Havlíček

je český farmaceut. Za šest let u Lékařů bez hranic vyjel na pět misí, napsal čtyři knihy, které vydal u tří nakladatelů. Má dvě dcery a za sebou i před sebou přibližně stejně dlouhý kus jednoho života. Prvotina Syn Buvola je pojmenována podle přezdívky (Wen Anyar), kterou si autor vysloužil u kmene Dinků v Jižním Súdánu. Za knihu Hlas větru získal Cenu Hanzelky a Zikmunda za Cestopis roku 2021. Zatím poslední kniha Káva z Mocha vyšla v roce 2022 a je ze dvou misí Lékařů bez hranic v Jemenu.

Kamila Hladká

literární dokumentaristka, knižní editorka a autorka knih Hornické vdovy, Sestry a Lidi od kolotoče. Za svou práci byla nominována na cenu Magnesia Litera a na Cenu za nejlepší dokumentární knihu Ji.hlava, obdržela Pamětní list rady města Karviné za mimořádný umělecký počin a Cenu za šíření dobrého jména Filozofické fakulty Univerzity Palackého, její dílo bylo adaptováno pro rozhlas jako četba na pokračování a získalo také svou divadelní podobu (Divadlo Jonáša Záborského Prešov, Národní divadlo moravskoslezské).

Lenka Linhartová

je grafická designérka, cestovatelka a autorka knihy Císař ve světě, která zvítězila v ročníku 2020 o nejlepší cestopis roku a získala Cenu Hanzelky a Zikmunda. “Vítězství v soutěži bylo jako start horské dráhy – náhlý mediální zájem připravil mojí introvertní povaze spoustu nečekaných dobrodružství, které se projevily velkým nárůstem prodejů. Během pár měsíců mi zmizelo pod rukama více než 1000 knížek, což iniciovalo dotisk a nové způsoby distribuce. To nejdůležitější, co mi cena přinesla je ale samozřejmě na lidské úrovni. Bezprostřední a důvěrné reakce čtenářů mě nepřestávají dojímat a jsem vděčná, že se díky soutěži dostaly moje myšlenky k tolika lidem a vnesly mi do života nová přátelství.” 

Denisa Novotná

Ina Palacká

je literární historička, vysokoškolská pedagožka a bývalá mluvčí FF UK. Přednáší současnou literaturu na Univerzitě Karlově. S manželem, historikem Petrem Píšou, procestovali Indonésii, Čínu, Kubu a během Inina studia na kalifornské Berkeley i severoamerické indiánské rezervace. S prvotinou Transibiřská magistrála: Po stopách legionáře Jana Kouby zvítězila v prvním ročníku soutěže o cestopis roku.

Jiří Pasz

fotograf, dokumentarista, novinář a humanitární pracovník. Věnuje se především humanitárním a rozvojovým projektům v zemích, jako je Nepál, Myanmar, Středoafrická republika, či v uprchlických táborech na Blízkém východě. Působil ve výzkumném týmu Národního ústavu duševního zdraví. Je spoluautorem knihy o duševním zdraví Normální šílenství (s Adélou Plechatou, 2020). Pro Skautský institut připravil sérii rozhovorů se známými českými osobnostmi Nebát se, knižně Nebát se: Rozhovory o strachu a odvaze. Kniha Páchat dobro se stala Cestopisem roku 2024 v soutěži Ceny Hanzelky a Zikmunda a získala Cenu Egona Erwina Kische za nejlepší knihu literatury faktu. 

Alexandra Petříková Karpenková

vystudovala antropologii se specializací na humánní etologii, ale celou svou profesní dráhu strávila v médiích. Sedmnáct let byla členkou redakce časopisu National Geographic, kde jako editorka a zástupkyně šéfredaktora pracovala s překladateli, vedla autory článků a úzce spolupracovala s celou armádou vědců, aby zajistila jazykovou dokonalost a faktickou správnost veškerých textů. Paralelně po mnoho let spolupracuje s několika nakladatelstvími, například Academia, Dobrovský, Raabe, Grada, Argo a další, pro něž rediguje autorské rukopisy, případně poskytuje konzultace ke koncepci díla. Po více než dvaceti letech editorské a korektorské činnosti tak jejíma rukama prošly tisíce článků a stovky knih, které připravila k vydání.

Jan Rybář

je novinář, fotograf a spisovatel. V Praze vystudoval geologii a mezinárodní vztahy, ve Skotsku žurnalistiku. S manželkou Zuzanou mají dvě dcery. Během třinácti let práce v zahraničním oddělení MF Dnes, kde byl do roku 2009, procestoval velkou část světa (od Japonska přes Afghánistán a Irák po Guantánamo). Za fotografii Bolest Beslanu získal hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo. Jeho první reportážní kniha Historky z konce světa byla zařazena mezi TOP 30 nejlepších česky psaných cestopisů. Následovala kniha Válečníci, teroristé a jiní šílenci. Je autorem historické prózy Čtvrtá kostka. Pořádá kurzy a řídí web o fotografování Fotoguru.cz. Od začátku soutěže je členem literární i fotografické poroty. 

Zdeněk Thoma

fotograf, publicista a cestovatel, původním povoláním chemik. Je členem Asociace profesionálních fotografů, Syndikátu novinářů ČR a Obce spisovatelů. V roce 1970 absolvoval roční cestu do Asie, kterou od té doby systematicky fotografuje. V osmadvaceti zemích tohoto kontinentu, hlavně v Japonsku, Číně, Tibetu, Nepálu, Indii a na Filipínách strávil přes sedm let života. Je autorem a spoluautorem mnoha cestopisů a obrazových publikací. Je mj. držitelem Ceny Kantuta za mimořádný přínos v oblasti poznávání a sbližování kultur světa (festival Neznámá země ve Zlíně) a Řádu vycházejícího slunce se zlatými a stříbrnými paprsky (5. třída řádu) za propagaci japonské kultury v České republice a za významný přínos k rozvoji přátelských vztahů mezi Japonskem a Českou republikou.

Petr Voldán

Dlouholetý zahraniční zpravodaj vkročil do budovy rozhlasu v Praze na Vinohradské 12 už za studií na fakultě žurnalistiky UK.  Téměř čtyři roky byl zpravodajem Československého rozhlasu v Moskvě, poté i vedoucím kolegů zpravodajů a redaktorů a od r. 1997 zpravodajem Českého rozhlasu v Londýně. Po zrušení postu ve Velké Británii se v r. 2ooo vrátil jako zpravodaj do ruského hlavního města, do Moskvy. Petr Voldán je znám také divákům České televize, pro kterou připravil několik dílů krátkých dokumentárních filmů z rozsáhlého cyklu Postřehy odjinud. V roce 2020 mu vyšla kniha Na vlnách s Petrem Voldánem.